Bitcoinová těžba
Spousta lidí si stále myslí, že těžba bitcoinu probíhá fyzicky a to s pomocí krumpáče někde v hlubinách dolů. Je to úsměvné, ale tak to opravdu není. Tento narativ byl bitcoinu přisouzen pouze jako metafora k tomu, jak se dnes těží zlato. Musíme totiž vynaložit určité úsilí (,,práci”) a peníze (energii), aby se nám to povedlo. Ovšem úsilí na vytváření nových bitcoinů do oběhu je pouze v podobě řešení matematické úlohy, kterou za nás dělá počítač.
Jak tedy nejjednodušeji pochopit těžbu, aniž by se nám u toho nezavařily všechny mozkové závity a neexplodovala hlava? To rozebereme v tomto článku, aby jste už nemuseli tápat s vysvětlováním něčeho zdánlivě složitého, když se jedná o poměrně ,,tupou” a jednoduchou činnost.
Metafory máme ve světě Bitcoinu rádi a těžba není výjimkou. Popíšeme si tedy těžbu bitcoinů jako činnost, která je nám dobře známa. Představte si tedy těžbu jako hru házení kostkou. Čistě pravděpodobnostní záležitost. Přitom pravidlo hry je velice jednoduché. Musíme hodit šestku a veřejně doložit důkaz v protokolu. Když jsem sám a snažím se hodit šestku, je určitá pravděpdobnost, že ji dříve či později hodím. Někdy mi to bude trvat pár vteřin, jindy klidně pár minut. Zkrátka musím hodit předem stanovené číslo. Jakmile číslo uhádnu, dostanu odměnu v podobě nově emitovaných bitcoinů.
Dále vezměte v potaz, že najednou už nebudu sám, ale přidají se ke mně další dva lidi, kteří hází kostkou (další těžaři). Pravděpodobnost, že hodíme šestku se tak logicky zvyšuje. To samozřejmě urychlí dobu házení šestky a tím spíš pokud nás bude deset, dvacet a tak dále. To samozřejmě nechceme, protože by se nedalo predikovat, kdy a jak rychle budou zbývající bitcoiny do oběhu přibývat a tempo jejich přibývání by se zrychlilo.
Abychom zajistili, že se bloky v bitcoinovém protokolu budou těžit stále stejnou rychlostí, je nutné zavést automatickou úpravu obtížnosti. To je právě nezbytné pro zachování neměnné monetární politiky a pro dostatečně mnoho času pro shodu aktuálního stavu blockchainu pro všechny uzly v síti. A přesně to v bitcoinové síti máme. Jak to vypadá v praxi? Představte si, že kostkou hází najednou 50 lidí naráz, ale pravidla hry se po čase změní. Kostka najednou nebude mít jenom šest stran ale 100 stran. Potom 1000 a třeba milion. Zkrátka, čím více uživatelů hází kostkou a čím rychleji (počet hodů za vteřinu), tím vyšší bude obtížnost. Pokaždé však adekvátně k tomu, aby číslo někdo uhádl, a to průměrně jednou za 10 minut.
Tato automatická úprava obtížnosti probíhá jednou za 2016 bloků, takže cca jednou za dva týdny.
Nic závratného že? Čekali jste nejspíš pokročilou matematiku a kryptografické funkce, ale reálně se opravdu jedná o jednoduchou a tupou činnost, kterou musejí počítače vykonávat. V médiích často slyšíte, že těžba je: ,,řešení složité matematické rovnice”, ale to jsou čisté bludy a neznalost těch, kteří tyto články publikují. Vy, jako těžař zkrátka musíte vynaložit úsilí (házet pořád dokola), energii (utratit peníze za spotřebovanou el. energii) a uhádnout předem dané číslo. Ulala…toť vše, abyste mohli soutěžit s ostatními těžaři o odměnu v podobě nově emitovaných bitcoinů. K tomu ještě dodám, že těžaři dělají navíc jednu specifickou činnost. Během našich 10 min hádají číslo a k tomu do aktuálního bloku skládají všechny transakce, které lidi zrovna posílají. Za to si těžař bere poplatek a tudíž je odměna za těžbu dvousložková. Později, až budou vytěženy všechny bitcoiny (v roce 2140), se poplatky stanou hlavní a jedinou motivací pro to dále zabezpečovat celou síť, a proto se do budoucna čeká jejich navyšování oproti dnešnímu stavu.
Kde jsou ty časy...
Na samotných začátcích byla těžba bitcoinu dostupná pro kohokoliv, kdo měl obyčejný laptop. Obtížnost byla tak jednoduchá, že vám k tomu stačil běžný procesor. To musela být doba…
Později ale, jak zájem o těžbu rostl, rostla i obtížnost a s tím i nároky na HW počítačů. Přešlo se tedy na GPU (grafické karty), které byly výkonnější a dokázali ,,házet“ (hádat) rychleji než procesor. Tato doba je však už také dávno pryč a proto se od roku 2013 přešlo na specializované počítače určené vyloženě na těžbu bitcoinů. Těmto počítačům se říká ASIC (application-specific integrated circuit). Kromě vysokého hluku a velkého množství tepla, které uvolňují však také spotřebovávají velké množství elektrické energie. O tom jste pravděpodobně slyšeli, protože ,,bitcoin je neekologický a jeho těžba by se měla zakázat”…blabla.
Tento mýtus už jsem vyvracel v předchozím článku, a proto do spotřeby energie nebo neekologičnosti nebudu zabředávat.
Zpátky k ASIC minerům…
Dnes je tedy nemožné, abyste těžili doma na počítači, protože byste zkrátka neměli šanci proti moderním specializovaným počítačům, které zvládnou milionů hodů kostkou za vteřinu. Tyto zařízení jsou však drahé
(v řádu 3-10 tisíc dolarů) a dokáží pouze tuto jedinou věc. Házet milionkrát za vteřinu. To je vše, a proto jsou v tom taky tak dobré. Ovšem pokud si na těchto počítačích budete chtít zahrát CSko, úplně se vám to nepovede. Zároveň je toto odvětví neustále se vyvíjející a nové, výkonnější stroje přicházejí na svět. Ten, kdo se adaptuje dříve, má výhodu do budoucna.
Teď trochu odbočím a podíváme se na další obavu o bezpečnost Bitcoinové sítě.Tou obavou jsou kvantové počítače.
,,Pokud někdy budou, mohli by přece uhádnout naše číslo rychleji a tím tak narušit chod sítě ne?”
Právě, že ne. A to z jednoduchého důvodu. Kvantové počítače budou specializované na řešení složitých kryptografických funkcí, ale to na těžbu nepotřebujete. Musíte zkrátka vynaložit tu tupou práci a pořád zkoušet miliony a miliardy pokusů, aby jste dosáhli cíle. Kvantové počítače tedy překážkou do budoucna nebudou, jelikož nebudou mít takový výkon, aby dokázali házet biliony pokusů za vteřinu. A pokud ano…adaptují si je těžaři samotní, aby zvýšili svou pravděpodobnost vytěžení nového bloku.
Což mě ale vede k potenciálnímu problému, který je důležité zmínit. A tím je rostoucí hashrate (výpočetní výkon, takže počet minerů težících bitcoin), který postupně snižuje pravděpodobnost vytěžení bloku každého z nich. Nevyhnutelně a téměř konzistentně hashrate roste, a to díky stále se zvyšujícímu zájmu nových uživatelů nakupovat stroje a připojovat je do sítě. A ano, pro odměny těžařů to dobrá zpráva není, jelikož budou bitcoiny pro těžaře distribuovány v menší míře. Co se tedy musí stát, aby byla těžba stále rentabilní byznys? Asi tušíte…že musí růst i cena bitcoinu.
Těžba jako taková je samozřejmě důležitá pro celou bitcoinovou síť, a to z bezpečnostních důvodů. Těžaři chtějí síť podpořit a takto se podílejí na jejím zabezpečení. To však ale nedělají primárně z lásky k Bitcoinu, nýbrž kvůli vlastnímu ekonomickému obohacení. Za vším zkrátka hledejte peníze a tohle odvětví není jiné.
Stručně řečeno, pokud cena bitcoinu bude příliš nízko, někteří těžaři jednoduše odpojí své stroje, protože už pro ně těžba nebude profitabilní. To samozřejmě bude nahrávat těm hráčům, kteří mají levnou energii a proto mají minimální náklady na údržbu. S nižším hashratem se zase zvýší odměny pro všechny v síti, což povede opět k připojení ostatních a tento proces se opakuje stále dokola.
A právě kvůli tomu, že těžba je profitabilní byznys v časech dobrých i zlých, můžeme sledovat neustále se zvyšující hashraje a postupně vyvíjející nové ASIC počítače, které jsou výkonnější a časem budou i levnější (snad).
Dále je fascinující pozorovat vývoj těžby v místech, kde je energie velmi levná (Texas, Paraguay, UAE, Afrika, Rusko a další). Právě do těchto lokalit se přesouvá drtivá většina strojů díky obrovským přebytkům levné energie.Těžba zde pomáhá stabilizovat elektrickou síť v dobách vysokých přebytků, což napomáhá tomu, aby nedocházelo v výpadkům el. energie.
V článku Mýty o bitcoinu jsem dále rozebral některé velice profitabilní metody, kde nejlépe připojit stroje na těžbu.
Na závěr
Samotný koncept Proof of Work je úžasný a bez něj by jednoduše Bitcoin nebyl tam, kde je dnes. Zároveň dává bitcoinové síti robustnost a bezpečnost, kterou jen těžko můžete nabourat. Možné to teoreticky je, pokud ovládnete 51% hashratu celé sítě. To je však obrovsky nákladné a dnes už nemožné. Pro představu:
- Potřebovali byste tisíce strojů a jejich nákup/výroba by vám trvala několik let.
- 51% útok na síť by v dnešní době stál cca 1 milion dolarů za hodinu!!!
- Konzistentně byste museli síť napadat, aby se dali provést změny v protokolu, popřípadě abyste mohli utrácet bitcoiny dvakrát
Jak moc reálný je tento scénář si odpovězte sami. Já se každopádně o její bezpečnost nebojím.
Těžba bitcoinu mi tak dává smysl čím dál tím více a se službami, jako je například 2Bminer se můžete těžařem stát také.
Nejedná se o placenou spolupráci.
Tento český startup totiž nabízí velice jednoduchou a elegantní službu, jak servisovat vámi zakoupené stroje přímo přes jejich platformu. Za kompletní službu si vezmou určitý poplatek a potom procentuální část z těžby a zbytek vám na měsíční bázi posílají do vaší peněženky. Návratnost je tak poměrně slušná, ale to samozřejmě záleží na tom, jak se cena bitcoinu bude vyvíjet v čase. Pokud vás tento koncept alternativní investice zaujal, určitě mrkněte na jejich oficiální stránky.
Tento článek není investičním doporučením, ale pouze autorův skromný názor. Slouží k informativním nebo inspirativním účelům, popřípadě k pobavení jezevců.