Poplatky a vše kolem nich

Tento článek může být součástí affiliate marketingu, jelikož některé zmíněné aplikace chtějí podpořit jezevce v jejich nezávislé činnosti.

Poplatky, poplatky a zase ty poplatky. Jsou všude kolem nás, nemáme šanci jim uniknout nebo je obejít a bohužel na nich stojí velká část monetizačních modelů dnešního byznysu. Ať už bankovního nebo veřejného systému služeb (míněno brokery, apky, předplatné). Je to jednoduché, a přitom ne až takové zlo, jak si všichni myslíme. Každý, kdo má dnes monetizační systém založený na poplatcích musí nutně tímto způsobem vydělávat, aby se uživil. Ne nadarmo se říká ,,zadarmo ani kuře nehrabe“. A je to tak, zadarmo opravdu není nic a pokud vám někdo bude tvrdit, že ano, podíval bych se na to s širší perspektivy a kladl si otázku: Jakou přidanou hodnotu tím získají? Vždy se nějaká najde, to mi věřte. Nemusí to však být nutně ve formě peněz. Co ovšem za zlo označit můžeme jsou výše a druhy některých poplatků, nad kterými zůstává rozum stát. Nad ostatními kolikrát ani nepřemýšlíme nebo nechceme přemýšlet. Přijdou nám běžné, někdy optimální, někdy třeba vysoké, ale šetří náš čas a úsilí. Takže v podstatě za dobře odvedenou práci/službu zaplatím určitou částku. To je v pořádku ne?… No ne tak docela.

V tomto článku si rozebereme základní druhy poplatků, se kterými se můžeme setkat ať už bance nebo kdekoliv, kde se točí velký prachy. Řekneme si, jak a kde se dá na poplatcích ušetřit a jestli jsou vůbec relevantní k nabízenému produktu. Možná nakonec budete stejně překvapeni jako jsem byl kdysi já. V době, kdy jsem se rozhodl počítat v excelu a začal zjišťovat, co všechno tyto poplatky umí v delším horizontu.

Poplatky zmíněné v článku:

Poplatky za výběry a vklady
Poplatky za nově vydané karty
Poplatky za nově poskytnuté úvěry, hypotéky
Transakční poplatky (příchozí/odchozí platby)
Poplatky za převod měn
Poplatky za vedení účtu (to ještě existuje???)
Poplatky za předčasné splacení úvěrů
Vstupní/výstupní poplatky
Správcovské poplatky
Manažerské poplatky
Výkonnostní poplatky
Poplatky za nákup/prodej
Poplatky za dobrou radu
Poplatky za špatnou radu

Ty poslední dva jsem si samozřejmě vymyslel, ale nejspíš bych se ani nedivil, kdyby takové někde existovali.

Jak je vidět, málo jich zrovna není a pokud jich najdete více dohromady na jednom místě, může to být velice bolestivé pro vaše peněženky. Hlavním cílem, jak tedy vyzrát na poplatky, je jejich minimalizace. Ovšem ne na úkor kvality a služby, kterou si žádáme. Opět se tedy dostaneme do situace, kdy každý má svůj vlastní scénář a odlišnou roli. Pod samotnou pokličkou však zjistíme, že některé jsou doslova zbytečné a navíc. Ty tu s námi přetrvávají kvůli naší neznalosti a toleranci, kterou prostě druhá strana využije, když může. Neudělali byste to stejně? Co myslíte? V tomhle jde o čistý byznys a nic víc. Nikoho nezajímají vaše pocity a názory. Buď berete nebo ne.

Chcete mít tedy argument až příště půjdete do banky a budou vám nabízet všemožné spasitelské produkty vašich financí? Čtěte dál a přemýšlejte, jestli vám něco z toho, co píšu, dává smysl.

Poplatky za výběry a vklady

,,Chtěl bych vložit peníze na svůj účet“, nebo…,,Chtěl bych vybrat peníze z mého účtu“. Dnes již běžná záležitost, která bývá skoro vždy bez poplatků a to ve většině bankách. Problém může nastat v situaci, kdy si chcete vybrat větší částku v hotovosti. Výběry z bankomatu jsou sice zdarma (pokud používáte minimálně ten od své banky), ale jsou zde limity pro tyto operace. Pokud tedy chcete větší sumu a to jednoduše, je potřeba jít s předstihem na pobočku, kde vám hotovost nachystají na druhý den. Předpokládám, že z důvodu nedostatečné hotovosti na dané pobočce. Máte tedy dvě možnosti. Dočasně si navýšit limit výběru a vybírat na vícekrát v bankomatu nebo jít na pokladnu, kde vám hotovost vyplatí. A právě zde necháte malý skromný poplatek za manipulaci valutových rezerv (hotovost).
Dejte si také pozor na výběry z cizích bankomatů nebo v zahraničí. Raději bych tak nastudoval podmínky své banky před odjezdem na dovolenou. Poplatky by vás mohly nemile překvapit a to v ne zrovna malých částkách.

Další možností, kde se plácnete přes kapsu, může být při vkládání prostředků na váš investiční účet nebo při předčasném výběru. První není příliš častý, zato druhý je hojně využíván u investičních produktů rizikovějšího charakteru (akciové fondy). Na jednu stranu nás tím manažeři fondu chrání jako nezkušené investory při krátkodobých výkyvech na trzích a kvůli placení daní, na stranu druhou bychom měli být uvědomělí investoři, kteří vědí, co dělají, a proto by nás neměli nijak omezovat. Jo, a ještě z toho mají větší provize samozřejmě. Ovšem, že všichni uvědomělí nejsme a kolikrát ani nevíme, co vlastně podepisujeme za produkt. Já začal úplně stejně a nejsem na to hrdý. Každopádně tento zmíněný poplatek se vyskytuje v řádu procent a to z celkové vybrané částky. Klidně se tak tedy může stát, že s výběrem půl milionu korun a poplatkem za výběr 3% necháte v bance ještě 15 tisíc jen tak. Neznamená to však, že tento poplatek je nesmrtelný. Předčasný výběr se stanovuje v rámci několika let (okolo 5 let maximálně) a pak zaniká úplně. Není to však trochu zbytečné? Já vám nevím.

Poplatky za nově vydané karty

Dejte si pozor, kolik karet máte od své banky zdarma a jaké druhy. Můžete tak mít například dvě debetní a jednu kreditní kartu zdarma a každá další bude zpoplatněna. Je to zejména z důvodu vytvoření karet samotných, a aby jste si nezakládali desítky nových účtů s novými kartami. Dnes se však banky snaží šetřit jak životní prostředí, tak naší starost pamatovat si každé 3 roky číslo karty. Proto začínají vydávat karty i na 5 let. Za mě aspoň v tomhle palec nahoru.

Poplatky za nově poskytnuté úvěry, hypotéky

Jedná se zejména o administrativní poplatky za to, že s vámi někdo trávil čas při vyřizování a přece jenom…ještě nežijeme v kompletně digitálním světě, a tak papír na smlouvy musí někdo zaplatit.

Transakční poplatky

Posílat peníze z účtu na účet je v dnešní době naprostá pohoda. V 21. století, kdy frčí QR kódy, okamžité platby a kdo ví co ještě, můžete neomezeně provádět transakce 24/7. Teda spíš 24/5, protože přes víkend moc velký špás neuděláte. Budete totiž muset počkat na následující pracovní den, což je mi pořád velkou záhadou na dnešní digitální svět bankovnictví. Nejspíš někdo v pátek vypíná servery a musí u počítače sedět osoba, co transakce potvrzuje. Anebo taky ne. Bude to chtít Nobelovku pro toho, kdo tento problém vyřeší v budoucnu.

Co když chci ale poslat/přijmout zahraniční platbu? Opět se nejedná o žádnou novinku
a pomocí například SEPA plateb se takové transakce provádí dnes a denně v miliardách dolarů po celém světě. Zde už se ovšem poplatkům nevyhneme a obě strany si budou účtovat nějaký ten poplatek za příchozí/odchozí platbu. Ze své zkušenosti taky vím, že skryté poplatky jsou všudypřítomné, i když se v ceníku neudávají. Například když si pošlete peníze v rámci jedné banky na jiný účet, ale v jiné měně. Nejenže si naše banka vezme menší část z odeslané částky, ale dokonce se může i stát, že i korespondenční banka naší banky si účtuje nějaký poplatek. Jakože cože? Moje banka má nějakou další banku? Ano, velcí hráči na trhu skupují malé komerční banky a jsou tak pod jejich záštitou. Proč? Jednoduše proto, aby eliminovali konkurenci a získali další zákazníky.
No možná je lepší to vzdát a příliš se nepídit, kde si kdo strhnul nějakou tu korunu na poplatcích. Stejně s tím nic moc neuděláte. A to ještě nemluvím o poplatcích za převody měn, které se s tímto problémem vážou.

Poplatky za převod měn

Když tak přemýšlím…téměř vždy zaplatíme za převod měny na poplatku nebo v podobě spreadu (kurzovní rozdíl nákupní a prodejní ceny). Jedná se tedy o poplatek pro banky, směnárny či burzy, které vám umožňují automatické nebo manuální konverze měn. každopádně zde se dá už porozhlédnout po lepších cenách a nemusíte chodit ani příliš daleko. Každá bankovní/finanční instituce má svůj tzv. kurzovní lístek, kde se můžete dočíst, jaké marže si účtují, jaká je jejich nákupní a prodejní cena, zkrátka vše, co k porovnání s konkurencí potřebujete. Osobně bych větší obnosy peněz přes komerční banky nikdy nepřeváděl. Mají vysoké přirážky, a to opět z jednoduchého důvodu. Protože můžou a lidé stále chodí směnit své peníze do těchto bank. Takže pokud víte, jak jednoduše a mnohem levněji směnit své prostředky, určitě byste to také udělali jinak. Záleží však jaké převody máte v plánu. Pokud se jedná o bezhotovostní, dají se použít velice levné platformy. Příkladem by mohla být známá aplikace Wise nebo dnes již populární banka Revolut. Na těchto platformách můžete směnit peníze za středový kurz a s minimálními poplatky. Možností je samozřejmě více, ale po hlubším bádání ve finále zjistíte, že jde už jen o nepatrné rozdíly, a proto bych klidně doporučil si vybrat platformu, která vás zaujme z uživatelského hlediska jako první.

Ohledně hotovostního převodu budete hold muset zajít na nějakou směnárenskou pobočku a pak je otázkou zda se vůbec vyplatí zkoumat, kdo má o pár haléřů lepší kurz. Předpokládám, že hotovost vybíráme hlavně na dovolenou, například v Chorvatsku, a tak nám stejně nezbyde nic jiného, než jít do nejbližší směnárny ve svém městě. Musíte zde však počítat s tím, že směna valutových rezerv (v hotovosti) má horší kurz než devizová směna (digitálně).

Obě služby jsou zahraniční a patří mezi ty nejpoužívanější po celém světě.
Pokud se o nich chce dozvědět více, použijte logo.

Poplatky za vedení účtu

Takový dinosaurus mezi poplatky, každopádně i dnes se s ním stále můžeme potkat, a to i v těch největších bankách v republice. Rovněž hovořím z vlastní zkušenosti, kdy mi na pobočce pověděli, že od příštího roku (po 10 letech fungování bez poplatků) mi skončí studentský účet a bude mi účtován měsíční poplatek za vedení účtu ve výši asi 50 Kč. No musel jsem se pousmát a zeptat se ,,Co je tedy potřeba, abych žádný poplatek neplatil?“ No ovšem, že postačí, když si například založím pojištění do zahraničí, které je zhruba stejně ,,levné“, jako ten poplatek. Rázem bude vedení účtu zdarma! Celkem vtipné. Já ale myslím, že rázem bude lepší odejít ke konkurenci, která poplatek za vedení účtu ani nezná, jelikož je to naprostá hamižnost a nenasytnost. Koneckonců by bankovní instituce ještě měli platit nám za to, že si u nich ukládáme své prostředky, které ony dále půjčují klientům. No…jdeme dál.

Poplatky za předčasné splacení úvěrů

Se nás většinou týkají při refinancování hypotéky. Zkrátka pokud od jedné banky odejdete dřív ke konkurenci, nechají si za to alespoň zaplatit. Tento údaj je nám však známý a neměl by nás překvapit, protože jsme s ním seznámeni před podpisem smlouvy. Poplatek může být v řádu pár stovek, ale i pár tisíců. Nemusím ani zmiňovat, že některé banky takový poplatek nemají, proto mrkněte na jejich srovnání.

Vstupní/výstupní poplatky

Nyní už se dostáváme spíše k investičním produktům typu podílových fondů. Ty se můžou pyšnit svými poplatky zleva zprava i uprostřed. Konkrétně vstupní poplatky se nás týkají právě tehdy, pokud si chceme založit investiční bankovní produkt. Zde se v řádu několika procent z konečné zainvestované částky projeví takový neřád. A rovnou ze startu. Ještě, než začnete vůbec investovat. Zaplatíte tak za službu, která se ještě nestala. Není to úžasné? Přímo geniální.

Pro příklad si uvedeme klasický typ investora, který chce posílat 1500 Kč měsíčně po dobu 30 let. Celkem si tedy vloží na investiční účet 540 tisíc a vstupní poplatek bude mít 3%. Jednoduchými počty zjistíme, že nejprve zaplatí 16 200 Kč a nemá skoro nic.

První rok tedy splácíte primárně tento poplatek a až poté se vám konečně začínají investovat vaše prostředky. Realita je však taková, že větší část měsíčního vkladu jde na poplatek a menší na samotnou investici.

Výstupní poplatek zase může být účtován na základě vašeho výběru, ale převážně se za něj dá považovat spíše již zmíněný poplatek za předčasný výběr. Opět je v řádu procent a postupem času se snižuje až na nulu, kdy můžete bez poplatků vybrat své těžce zhodnocené prostředky.

Správcovské poplatky

Pravděpodobně jsou to ty nejdůležitější, které bychom měli jako investoři řešit. Důvodem je jejich největší dopad na naše investice jako celek. Počítá se jednoduše, a to z celkové průměrné hodnoty našeho portfolia za dané období. Z pravidla se odečítá měsíčně nebo ročně a pohybuje se v řádu pár procent (0-3%). Sice píšu pár, a proto nad tím spousta lidí mávne rukou, ale zkoušeli jste si někdy spočítat, jaká je to částka na konci investičního období? No nyní je dobré se zamyslet a uvést si opět konkrétní případ.

Představte si nyní investora, který posílá 1500 Kč měsíčně do aktivně spravovaného podílového fondu s poplatkem 1,5% po dobu 10 let. Celkem tedy pošle 180 tisíc a při průměrném zhodnocení 8% (které se bere jako průměr zhodnocení akciových trhů za posledních více jak 50 let) se naše investice vyšplhá na 245 715 Kč. Bez samotného poplatku by však investice dosahovala nějakých 264 000 Kč. 18 tisíc tedy necháte jako provizi správci podílového fondu. To je celkem malá částka že? Ano, není to příliš a pokud si usmyslím, že se mi někdo stará o finance a já nemusím dělat zhola nic, dalo by se to považovat za relevantní poplatek. Teď si ale zkusíme spočítat, co by se stalo po 30 letech investování. Nebudu už rozepisovat celý příklad, protože jedna tabulka vydá za tisíc čísel. Sami posuďte, co už je moc a co příliš.

V následující tabulce vidíte porovnání pěti různých fondů se stejným zhodnocením, ale s různými poplatky. Na konci období je vidět, kolik necháme za správu portfolia a jakou část v procentech nám poplatky ukousnou z celkového zhodnocení. Styl tabulky částečně převzat z šablony Rozbitého prasátka.

Pokud jste si po shlédnutí tabulky řekli stejně jako já: ,,mazec“, je vám jasné, že zdání klame. Zdánlivě malý poplatek 2% vám třetinu zisku sebere a to opravdu nechcete. To nemluvím ani o tom, že najdete i fondy s poplatky nad 2%. Procenta jsou hold zrádná a běžně s nimi neumíme kalkulovat v hlavě, co se dlouhodobého horizontu týče.
Jsou tedy správcovské poplatky adekvátní své službě? Jinými slovy je poměr cena/výkon v rovnováze? Opět záleží, jak se na daný produkt díváte. Je totiž rozdíl mezi aktivně a pasivně spravovanými fondy, a to právě ve výši poplatků nebo způsobu alokace prostředků. Více se o výhodách a nevýhodách podílových fondů se můžete dočíst zde.

Manažerské poplatky

Dlouhou dobu jsem přemýšlel, jaký je rozdíl mezi správcovským a manažerským poplatkem. Někdo tvrdí, že jsou naprosto stejné, banky zase vidí rozdíl, a tak ho také uvádí do svých klíčových informací pro klienty. Můžete se tedy setkat s následujícím popisem produktu:

Správcovský poplatek 2%
Z toho manažerský poplatek: 0,5%

Jedno je zde jisté. Vždy si vezmou 2% jako provizi za svou službu, a to je pro nás důležité. Poplatek za správu tedy činí 1,5% tomu už rozumíme. Co ale obnáší těch 0,5%? Dle zjištěných informací jsem pochopil, že manažerský poplatek si bere emitent fondu (vydavatel). Správce fondu (jednotlivý manažeři) si pak účtují 1,5%. Výkonost fondů se pak udává očištěná o všechny náklady fondu (NAV výkonnost). Jestli je však moje tvrzení správné vám nedokážu na 100% říct a budu rád, pokud někdo uvede na pravou míru, jak to vlastně ve skutečnosti je.

Výkonnostní poplatky

Řekl bych, že asi nejvíc sexy poplatek ze všech. Pokud manažeři fondů zhodnotí svým klientům jejich portfolia v kladných číslech nebo třeba výše, než je průměrné zhodnocení trhů jako celek, nechají se za to ještě pořádně odměnit. A to klidně i poplatkem ve výši 20%! Chcete příklad? Dobrá, opět jednoduchá matematika a výsledek je na světě.

Investuji 100 000 Kč do podílového fondu A. Výkonnostní poplatek činí 20%. Manažeři fond zhodnotí o 25% za rok. Nerealizovaný zisk na konci roku tedy bude 125 000 Kč. Od výkonnosti fondu čili 25 000 Kč následně odečtěte 20%, to je 5 000 Kč a s těmi se také rozlučte jako investor. Takový nepatrný bonus za jejich skvělou práci. Jako dobrý, pochvalte je, že se jim zadařilo, ale je to opravdu adekvátní poplatek za jejich činnost? Úplně o tom přesvědčený nejsem. Jaký názor máte vy?

Poplatky za nákup/prodej

Tím jsou myšleny převážně poplatky za nákup a prodej cenných papírů přímo na burze, tedy u konkrétních brokerů. Tento poplatek burzy živý a není ani příliš veliký. Buď bývá fixní v řádu několika desítek korun nebo procentuální z obchodované částky. No anebo dohromady. Jsem v situaci, kdy chci nakoupit akcie, dluhopisy, ETF nebo jakýkoliv instrument na burze? Burza z toho che profitovat. Často zaplatíme poplatek právě za obchod, takže se vyplatí nakupovat po větších částkách, než je třeba 500 Kč. Uvedu příklad.

Nakupuji akcie jedné firmy za 50 000 Kč. Jednorázový poplatek za obchod činí 50 Kč plus
0,05% z celkové nákupní částky. Což je celých 25 Kč. Celkem tedy zaplatíte 75 Kč na poplatcích. Vidíte, že částka není nijak závratná, a proto by neměla mít ani zásadní vliv při rozhodovacím proces koupit či nekoupit, jelikož zde žádné správcovské poplatky už nejsou.

Dokonce jsou i brokeři, kteří si za určitých podmínek takový poplatek neúčtují, a proto není od věci se podle tohoto parametru rozhodnout pro daného brokera. Které to jsou se dozvíte v dalších článcích.

Tímto jsme si objasnili základní druhy poplatků a jak jde vidět, na konkrétních příkladech se ukáží v pěkném světle. Procenta totiž mohou být často matoucí a nevypovídající. Jak už jsem říkal, neumíme s nimi počítat z dlouhodobého hlediska a často při rozhodování používáme své intuitivní myšlení (rychlé). To druhé, pomalé myšlení (jak říká uznávaný psycholog a ekonom D. Kahneman) je líné a zapojí se pouze tehdy, pokud je naše rychlé (intuitivní) myšlení neúčinné. Dáváme na první dojmy a máme sklony důvěřovat lidem v oboru. Nestyďte se však příště odmítnout finančního poradce s tím, že si investici promyslíte. Myšlení je základ vašeho rozhodování. Nejprve čtěte, poslouchejte, přemýšlejte a až poté se rozhodněte. Ne v opačném pořadí. V článku zde si můžete přečíst, co všechno by vás mělo zajímat, pokud jdete na schůzi s finančním poradcem.

Tak co? Dávají vám jednotlivé poplatky smysl, anebo budete zvažovat své další kroky v bance jinak? Od té doby, co se o své finance starám sám, mně už některé z nich smysl nedávají. Každopádně chápu, že ne každý je takto naladěný a má povahu na to řešit své finance sám. Přitom ale…kdo by měl mít větší zájem o vaše finance než vy sami? Jakmile totiž zjistíte, že v jednoduchosti je síla a vůbec přitom nemusíte mít ani ekonomickou školu nebo kurz investování, abyste zhodnocovali své prostředky bez banky, otevřou se vám možnosti, o kterých jste neměli ani tušení.

Je možné, že jsem nějaký běžný poplatek vynechal. Proto neváhejte v komentářích, abych je mohl popřípadě doplnit. Cíleně jsem však vynechal absurdní poplatky minulosti, protože nad nimi zůstával rozum stát a doufám, že většina z nich už se dnes nikde neobjevuje.