Jak na železnou rezervu?
Možná jste slyšeli taky názvy, jako je třeba zlatá rezerva nebo finanční rezerva. Jedná se však stále o to stejné. Co tedy taková rezerva představuje? Myslím, že téměř každý se dopídí ke správné odpovědi, která je prostá. Železná rezerva jsou finanční prostředky likvidního charakteru (jsou okamžitě nebo téměř okamžitě dostupné) a slouží nám jako taková jistota mít kam sáhnout při nenadálých a nečekaných událostech. Zároveň nám přináší pocit klidu a nemusíme se tak strachovat, že další měsíc možná nevyjdeme s penězi kvůli větším výdajům. Ne každý je však zastáncem mít rezervu a můžeme tak slyšet argumenty jako:
- Mám jisté zaměstnaní, ze kterého mě nevyhodí dříve jak za x let
- Mou pozici v budoucnu nenahradí žádný stroj ani umělá inteligence
- Raději všechny své volné prostředky utratím nebo investuji, na účtu ztrácejí hodnotu
- Nepočítám s tím, že by se něco mohlo natolik pokazit, abych nebyl schopen vyjít s penězi
Ano všechny tyto argumenty dávají smysl v určitých případech. Jsou běžné a popravdě více jak polovina domácností v ČR žádnou rezervu vůbec nemá. Je to zarážející, ale chápu, že jsou i tací, kteří si nemůžou dovolit odkládat měsíčně tisíce korun, aby si udělali finanční polštář. Částečné se tento problém váže na argument, že nám na konci měsíce nezůstane dostatek prostředků na to, abychom si rezervu vytvořili. Jenomže v tom je právě ten problém. Když zaplatíme všem, koupíme vše, co je potřeba, a až nakonec zaplatíme sobě, s největší pravděpodobností se na námi stanovenou částku nikdy nedostaneme. Proto je důležité nejdříve zaplatit sobě. Odložte si finance stranou hned na začátku, uvidíte že vás to nijak zásadně neomezí a výsledek bude znatelný.
Teď si shrneme několik kladných argumentů proč vytvářet rezervu, včetně těch, které už zazněli:
- Jistota v případě nenadálých událostí (mít kam sáhnout)
- Pocit klidu a méně stresu v životě
- Možnost úročení finanční rezervy
- Likvidní prostředek, téměř ihned k dispozici
- Případná finanční podpora pro rodinu
Dle mého názoru finanční rezerva dává smysl v každém případě, a to pro každou domácnost. Samozřejmě se to jednoduše říká a hůře provádí. Člověk, který vydělá měsíčně 50 tisíc má asi větší pravděpodobnost, že si železnou rezervu vytvoří rychleji než člověk s 20 tisíci. Není to však pravidlo, protože není až tak důležité, kolik vyděláme jako, kolik nám opravdu zbyde na konci měsíce. Jinými slovy, každý má jiné cash flow (poměr příjmů a výdajů) a klidně se může stát, že osoba s menší výplatou ve finále ušetří víc. Dost často totiž lidé říkají ,,Kdybych měl o něco větší výplatu, vyřeší se mé problémy a zbyde mi více peněz “. To není úplně pravda, protože ze zkušenosti víme, že čím víc peněz máme, tím více máme také závazků, výdajů. S více penězi si začneme pořizovat drahá auta, lepší bydlení, elektroniku a služby, které vlastně nepotřebujeme.
Co musíme udělat, abychom úspěšně a rychle dosáhli železné rezervy?
Jednoduše stačí jít do železné banky v Braavosu, kde vám půjčí peníze a ty časem splatíte s úroky. Ne samozřejmě půjčit si v bance je jedna z variant, ne však úplně ta nejlepší a popravdě by mě ani nenapadla, kdybych ji neslyšel v některém z finančních podcastů. Půjčku, ať už na rezervu nebo na investice bych zvážil až v nejnutnější možné variantě, spíš ani tak ale ne, protože to může být cesta do pekel. Rychlost, jakou dosáhnout rezervy také není příliš důležitá. Hlavní, co musíme udělat, je stanovit si plán a cíl naší cesty. Udělat si revizi naší aktuální finanční situace. Jaké jsou naše měsíční příjmy a výdaje? Kolik dlužíme? Kolik jsme schopni ušetřit a co si můžeme odpustit? Tyto otázky si musí položit každý a vyhodnotit priority. Každý měsíc může být ušetřená částka jiná a dost pravděpodobně bude. Takže se ani nefixujte na to, že musíte každý měsíc odložit stejnou část z výplaty, jak radí spousta odborníku a knih.
Možná je také pro někoho lepší začít s dluhy, které chceme splatit, než začneme cokoliv podnikat. Neplatí však pro všechny a někteří s dluhem pracují záměrně. To je ale téma na jiný článek. Pokud taky zjistíme, že naše měsíční výdaje jsou pravidelně větší než příjmy, znamená to, že je něco špatně a v tom případě vám tento článek nepomůže a řešíte úplně jiný problém. Mrkněte na článek o hospodaření a třeba se něco dozvíte.
Vzít však druhou práci, brigádu, abychom rychleji dosáhli na rezervu, je také řešení, ne však dlouhodobě, protože vám nezbyde téměř žádný volný čas pro sebe ani rodinu. Pokud jste ale sami a nevíte, co s volným časem, pak bych nejspíš neváhal a tato cesta by mohla být řešením.
Jaká by měla být výše železné rezervy?
Zde se dostáváme k odpovědi, která bude každému vyhovovat trochu jinak. Důležité je však s naší rezervou vyžít několik měsíců, a to i v případě úplné ztráty přijmu. Nemusíme to ale příliš přehánět, a možná je lepší začít pomalu a postupně zvedat tento limit na hranici, která nám vyhovuje. Kde ta hranice je? Z hlediska několika odborníků je dobré mít k dispozici minimálně 3-6ti měsíční výdaje, které jsou nutné. Píšu nutné výdaje, protože to nejsou obvyklé výdaje, na které jsme v životě zvyklí. Jedná se tedy o výdaje potřebné k přežití, a to bez většího omezení na životní úrovni. Potřebujeme bydlet, platit energie, jíst, pít a popřípadě dostávat svým závazkům (půjčky, hypotéka, leasing atd.), aby nedošlo k insolvenci. Toť vše. Všechny tyto náklady zahrňte do nezbytných výdajů za měsíc a uvidíte rozdíl oproti svým aktuálním. Jednoduše pak tuto částku vynásobíte počtem měsíců, které chcete mít v budoucnu pokryté a je hotovo…můžete začít vytvářet rezervu. Samozřejmě zde žádné limity neplatí a najdou se tací, kteří chtějí mít rezervu i na celý rok nebo dva a to včetně jiných nákladu (internet, zábava…). Je to naprosto v pořádku, ale z mého pohledu už je více takových volných prostředků na účtu mrhání potenciálem. Tím myslím investičním potenciálem, neboť zatímco na běžném účtu peníze ztrácejí hodnotu kvůli inflaci, dobře zainvestované prostředky se zhodnocují a pracují za vás i když spíte. K tomu se váže ještě poslední bod, který bych chtěl zmínit.
Kde nechat uloženou naši rezervu?
Já vidím možnosti čtyři a z toho dvě, které mi dávají smysl. První možnost, co můžete se svou rezervou udělat, je vložit ji na spořící účet, který vás sice nijak nespasí, každopádně i to malé procento navíc je lepší než nic. Konkrétně v tomto roce (2022) můžete dokonce úročit svou rezervu i se 4%. Peníze jsou ihned k dispozici a to bez jakéhokoliv omezení. Někdo taky zastává druhý způsob, a tím je investiční rezerva. Třeba v nějakém konzervativním produktu. Je to cesta, určitě zajímavá, každopádně se s tím vážou určité podmínky, aby se možnost vyplatila.
Teď ohledně posledních dvou možností. Nechat peníze na běžném účtu nebo doma pod polštářem v jakékoliv měně (koruny, dolary, eura) je varianta, kterou bych doporučili nejméně. Zkrátka nechat peníze ležet ladem, kdy ztrácejí na hodnotě je obrovská škoda, ale drtivá většina to stejně děláme. Je to pro nás ta nejvíce intuitivní volba, jelikož máme za to, že jsou naše prostředky v bezpečí. Pokud ale tušíme, že některá zahraniční měna bude například posilovat oproti koruně, je to v pořádku a můžeme tak svou hotovost ochránit.
Ve finále si tady ale můžu povídat, co chci a vy si se svými penězi dělejte také, co chcete. Klidně můžete mít veškerou rezervu zainvestovanou v akciích nebo bitcoinu a bude mít pro vás stejný význam. Za mě je však spořák jedna z těch nejrozumnějších variant, kde úrok sice koreluje s úrokovými sazbami, ale možnost okamžitě používat úročené prostředky je pro mě nejdůležitější faktor.
Jak si vytvořit železnou rezervu není žádná raketová věda, proto nemá cenu dál rozebírat její opodstatnění. Jestli ji začnete tvořit hned, nebo až po roce investování je na Vás. Možná také dospějete k názoru a jste v situaci, kdy žádnou rezervu nepotřebujete. Vždy ale pamatujte na zadní vrátka a věřte, že spát s finančním polštářem se bude mnohem lépe.
O tom, jakou mít rezervu a z jakých důvodů, by se dalo psát dlouho, ale pro kvalitní a ucelený obsah doporučuji knihu od Veroniky Kalátové, která se tomuto tématu věnuje dopodrobna.
