Zlato mít či nemít, to je oč tu běží

Pokud se na zlato podíváme jako na kov samotný, můžeme s klidnou duší prohlásit:
,,Zlato tu s námi bylo od počátku věků, pořád je a bude ještě dlouho po nás“.

A co vlastně tento ušlechtilý kov představuje? Jedná se o velice vzácný a na pohled jedinečný prvek, kterého je hold na světě málo, a proto si ho celé generace lidí po tisíce let oblíbily. Ptáte se, kolik zlata na světě vlastně je? Udává se přibližně 13 g na osobu, takže cca 200 tisíc tun v době, kdy píšu tento článek. Pokud vám toto číslo příliš neřekne, nevadí. Zkuste si představit klasický olympijský bazén na 50 m a tipněte si do kolika těchto bazénů by se veškerého vytěžené zlato na světě vešlo.

Ano zklamu vás. Odpověď je špatně a nejspíš vás překvapí stejně jako mě. Jsou to tak tak tři celé bazény, což je naprosto v rozporu s našimi představami. Tedy alespoň s mými, ale hold taková jest realita.
No počkat, ale neměly by být veškerá naše měna podložena právě zlatem, jak to v historii bylo a na základě čeho vznikly papírové peníze? No, pojďme si nalít čistého vína a uvést věci na pravou míru.

Zlaté mince, stříbrňáky, měďáky a spoustu dalších…všechno tohle byla platidla minulosti a vlastně to nebyl vůbec špatný koncept, jak měřit hodnotu majetku, služeb. Pravost těchto mincí byla zpočátku zřejmá a nezpochybnitelná. Bylo omezené množství, důvěra lidí v tyto kovy uchovávala jejich hodnotu (platí dodnes), a proto byly ideální prostředek ke směně. Éra placení zlatem trvala dlouho, jenomže ražení mincí, jejich uchovávání a placení ve velkých objemech začalo být nepraktické a zároveň mocní pánové ze všech zemí chtěli mít postupně víc a víc. Například Římané už tenkrát začali znehodnocovat své mince tím, že ořezávali hrany, aby jim zbylo více na ražení nových(pro sebe). Později se dostáváme také do fáze příměsí jiných kovů do zlata. V této chvíli už začíná být něco špatně, ale najednou přijde inovace dovezená z Číny, a to v 10. století. Touto inovací je tisk papírových peněz. Jednalo se o jakousi směnku, která nám říká, že naše zlato je uloženo někde na bezpečném místě. Velice praktický prostředek, jednoduchý, likvidní. Takže se stačí dohodnout, že veškeré peníze, které vytiskneme budou podloženy právě tím zlatem, které vlastníme, a budeme spokojení. No ano, jenže opět se později ukázalo, že chamtivost a moc vede ke špatným činům. V roce 1914 se většina zemí odtrhla od zlatého standartu a začali tak tisknout tuny nových peněz na financování války. To vedlo k tomu, že peníze razantním způsobem začali ztrácet na hodnotě  a jedinou cestou jak se vrátit zpět bylo doplnit zlaté reservy. Takový krok byl ale nereálný pro většinu státu a tak došlo k zavedení světové rezervní měny v podobě dolaru. Amerika slíbila, že dolary budou 100% kryty zlatem a budou směnitelné pro všechny státy v kurzu 35 dolarů za trojskou unci. Všechno bylo zase krásný a zalitý sluncem. Teda pouze do roku 1971 kdy americký prezident Nixon zrušil zlatý standart, a od této doby začala éra fiat měn, které známe dnes. Pokud chcete znát celou historii platidel, přečtěte si následující článek.

My se totiž budeme bavit o tom, jestli zlato je, nebo není dobrá investice. Kdy a v jaké míře ho mít ve svém portfoliu? Kdo by ho měl určitě vlastnit a v jaké podobě? Takový aspekt je velice důležitý, jelikož není zlato jako zlato. Na všechny tyto otázky si zkusíme dát odpovědi, ať už podložené anebo z části jako můj subjektivní názor na tuto komoditu.

Zlato jako investice

Když se nad tím tak zamyslíte, je vlastně zlato investice? Z mého pohledu úplně ne, ale záleží, jak se na něj díváte. Může být pro člověka, který nevěří dnešním falešným penězům a raději akumuluje zlaté cihličky s vidinou toho, že v budoucnu za něj lidé budou stále ochotni zaplatit. Nebo třeba počítá s tím, že zlatem se bude opět platit. Ano pokud se podíváme do historie na graf ceny zlata, není sebemenší náznak, že by tento kov někdy ztratil výrazně hodnotu, na kterou by se nedostal zpět. Ba naopak se jeho cena za trojskou unci(cca 31 g) neustále zvedá v průměru. Paradoxně však pouze o zmiňovanou inflaci (a to ještě ne vždy), což nám vlastně nasvědčuje, že zlato není investice, ale uchovatel hodnoty. Proč uchovatel hodnoty? Protože zlato nemá žádný charakter investice, nepřináší nám zisk ve formě dividend, úroků. Nemá žádnou vnitřní hodnotu, nerozmnožuje se. To všechno jsou rysy investice, jelikož alokujete své prostředky s vidinou, že se vám v budoucnu zhodnotí, popřípadě nám budou přinášet pasivní příjem. Dříve jste si totiž za stejné množství zlata koupili věci, jako si koupíte dnes. A tudíž je to ideální přístav pro ty, kteří sází na jistotu podloženou časem a generacemi jako takový konzervativní nástroj ve svém portfoliu. V budoucnu musíte počítat s tím, že někdo bude ochotný vám za něj stále zaplatit. Samozřejmě to platí pro všechny aktiva a upřímně bych se toho nebál.

Kdy vlastnit zlato a v jakém množství?

Otázka, na kterou pravděpodobně neexistuje správná odpověď, jelikož je velice individuální, na základě preferencí. Definice z nějaké učebnice by mohla vypadat třeba takto: 

 

,,V dobách ekonomické nestability, s příchodem recese nebo krize, s čímž je spojená i nejistota budoucího vývoje celé ekonomiky je na místě vlastnit zlato ve fyzické podobě, protože téměř vždy v takových časech zlato prosperuje a působí tak proti inflačně“. 

Samozřejmě to píšu s nadsázkou pro jednodušší pochopení. Právě za těchto okolností a s vysokou inflaci se lidé nejčastěji uchylují k pořizování zlata, jako pojistku do budoucna. Není také divu, jelikož světové zásoby zlata se tenčí a momentálně zbývá vytěžit kolem 50 tisíc tun tohoto kovu na všech objevených ložiskách planety. S průměrnou produkcí 3000 tun ročně nám tak zbývá 17 let do konce těžby. Ovšem další méně dostupnější ložiska se nacházejí stále, ale nevíme kolik jich ještě bude.

Praktická odpověď je ale asi taková, že pokud chcete vlastnit zlato, tak ho vlastněte do doby, než ho budete potřebovat směnit, a to v jakémkoliv množství uznáte za vhodné. Víceméně je jedno kdy nakoupíte nebo prodáte, ale samozřejmě můžete využít volatility, která občas působí i na zlato. Důležité je podle mě nastavit si správnou strategii, jaké zlato držet, na jak dlouho a kolik procent mého portfolia bude obsahovat. Spousta odborníků udává mezi 10-20 % pro konzervativní portfolia, ale opět…chcete mít 30,50 nebo 100 % ve zlatě? No problem at all. Nezapomeňte však, že diverzifikace je důležitá napříč všemi portfolii a nevyplácí se sázet tzv. na jednoho koně. I když v tomto případě by se mnou určitě mnozí zastánci polemizovali.

Kdo by měl zlato určitě vlastnit?

Jak už bylo řečeno, zlato je převážně uchovatel hodnoty, bojovník proti inflaci a nejistotě, ale žádné velké zhodnocení u něj dlouhodobě čekat nemůžeme. Určitě bych ho však doporučil všem, kteří podléhají emocím, v panice prodávají svá investiční portfolia kvůli poklesům na trhu, nebo těm, kteří úplně nevěří ve státní peníze a jejich budoucnost. Pokud by přestal fungovat celý finanční systém, jak ho známe dnes, určitě by se zlaté cihličky doma hodily jako alternativní platidlo. S tím dokážu naprosto souhlasit. Na druhou stranu silně pochybuji, že bychom se dostali to fáze devalvace měny jako je dolar či euro  na nulu. Jednoduše takto rozběhlé kolo nelze zastavit lusknutím prstů a už několikrát byla ekonomika na zhroucení, kdy zázračným způsobem přišla záchrana ve formě pumpování miliard a miliard nových peněz do oběhu a stačilo přitom jen říct: ,,Nevadí, jedeme dál…generace po nás ten státní dluh jednou zaplatí“. O tom by se dal napsat samostatný článek, každopádně zpět ke zlatu. Pokud jste starší, nerozumíte investicím a ani nechcete, vyhledáváte jistotu a stabilitu, nebo třeba jenom máte rádi vzácné kovy, neváhejte a kupujte dle libosti. Já osobně však žádné zlato nevlastním, a to z několika důvodů. Jsem mladý a věřím v budoucí prosperitu naší planety. Věřím, že instrumenty, jako jsou cenné papíry a jejich deriváty tu s námi budou stále, a proto raději sázím na jejich dynamičtější vývoj i za cenu vyššího rizika. Dokážu vysedět ztráty i několik let a emočně mě to neovlivní ani neohrozí na kvalitě života. Věřím také ve vysoký potenciál digitálních peněz (bitcoin), který beru jako alternativu ke zlatu. Každý jsme hold nějaký a rozhodně zastávám rčení: ,,Investuj do toho, čemu rozumíš a pouze tolik, o kolik jsi ochoten přijít“. Pokud by se tímto řídil alespoň každý druhý, možná by na světě bylo méně zklamaných ,,investorů“(spekulantů).

Do jaké formy zlata investovat?

Velice dobrá a důležitá otázka, která nás však opět svede na cestu nejasné odpovědi. Nejprve si možná řekněme jakou formy zlata můžeme vlastnit, a pak si rozebereme výhody a nevýhody každé z nich.

Jsou to:

  • Fyzické zlato
  • Papírové zlato
    • Podílové fondy
    • Burzovně obchodovatelné fondy (ETF)
    • Opce a Future
    • Akcie těžařských společností

Fyzické zlato

Je asi ta nejlepší forma, kterou bych využil i já v případě, že bych ho později zařadil do svého portfolia. Jak už z názvu vyplývá, vlastníte zlato fyzicky a cesta k jeho získání je celkem snadná. Ať už kupujete přímo u obchodníka nebo objednáváte na internetu, dostupnost je téměř okamžitá. Důležité je však dbát na renomované prodejce s prověřenou historií a dobrou pověstí jako je například Česká mincovna, GoldenGate nebo třeba Gold Avenue. Opět celkem jednoduchý úkol v době transparentnosti internetu.  Není totiž snadné rozpoznat pravý kus od falešného a mnoho lidí už naletělo podvodným prodejcům. Nevýhodou této směny jsou jednoznačně vysoké marže protistrany (klidně i 15 %). Další zanedbatelnou nevýhodou už by mohla být jenom potřeba uchování kovu na zabezpečeném místě, ale v porovnáním mít fyzicky kov či ne by vás tato představa neměla vyvést z míry.

Velkou výhodou může být fakt, že můžete vlastnit zlato na více místech světa a jednoduše ho pak v dané lokalitě směnit za místní měnu. Příklad Gold Avenue.

Podílové fondy

Podílové fondy jsou s námi všude, a i zde můžeme najít některé, které se zaměřují právě na zlato. Jedná se tedy o bankovní produkt (podílový list), jehož podkladovým aktivem můžou být kombinace všech druhů zlata popsaných výše. Jestliže tedy hledáte tu nejjednodušší cestu ke zlatu, stačí zajít do banky nebo zavolat finančnímu poradci, který vám celý produkt představí. Žádné zlato sice mít u sebe nebudete, o to ,,nižší“ ale zaplatíte poplatky za obchod (vstupní poplatek) či správu portfolia. Nižší je v uvozovkách z toho důvodu, neboť všechny bankovní produkty vás ve finále vyjdou dráž než ostatní, a to právě díky TER poplatkům, které jsou účtovány p.a. Z dlouhodobého hlediska si tak můžete sáhnout pěkně hluboko do kapsy. Emitent fondu by vám pak měl garantovat vlastnictví zlata, které uvádí, ale upřímně netuším, jakým způsobem byste si to ověřili.

Burzovně obchodovatelné fondy (ETF)

Jde o velice podobný produkt podílovému fondu až na pár maličkostí. Jak už vyplývá z názvu, jedná se o fondy volně obchodované na burze, tudíž k nim může mít přístup široká veřejnost bez větších omezení. Podmínkou je však založení účtu u jakéhokoliv z brokerů, ověření vaší totožnosti a samospráva svého portfolia. Tuto metodu využívají zejména zkušenější investoři, a to převážně kvůli nejnižším poplatkům na trhu. V ideálním případě vám je účtován poplatek TER do 1 % a velmi nízký nebo žádný poplatek za obchod. Velice prostý způsob, který se může pyšnit svou likviditou, která je téměř okamžitá. Stačí vybrat burzu, na které se ETF obchoduje, počkat na obchodní hodiny, které jsou klasické jako v pracovní dny, zadat příkaz a je hotovo. Ještě jsem zapomněl, že si musíte poslat prostředky na váš brokerský účet, ale to je doufám jasné 🙂

Opce a Futures

Tady se již dostáváme ke složitějším finančním derivátům, které jsou ne úplně pro každého. Opce je smlouva uzavřená mezi dvěma stranami udávající právo pro svého majitele koupit či prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu ve stanoveném období. Není to však povinností, což může být výhoda. Jedná se tedy o finanční derivát, se kterým se ani většina smrtelníků nikdy nesetká. Tuto formu využívají třeba spekulanti, kteří obchodují na denní bázi a těží z krátkodobých výkyvů cen na trhu. Stejně jsou na tom Futures, jejíchž hlavní podstatou je pojištění se ke konkrétnímu datu za konkrétní cenu. Smlouva je však závazná a ať chcete nebo ne, k obchodu nakonec dojde. Má to tedy své výhody a nevýhody pro obě strany a nemůžeme s jistotou tvrdit, kdo nakonec vzejde jako vítěz a poražený. Situace na trhu se mění rychle a nenadálá událost může téměř jistý profitující obchod obrátit v katastrofu. Pokud tedy nejste úplně zkušený investor, dal bych přednost jedné z prvních forem vlastnictví. Tyto deriváty by opět vydaly na samotný článek, proto jsou zmíněny jen okrajově.

Akcie těžařských společností

Trochu něco jiného, ale z hlediska nějaké diverzifikace by mohla někomu dávat smysl. Z názvu nám vyplývá, že tento produkt nám sice neumožňuje investovat do zlata přímo, ale můžeme nakupovat akcie firem těžících zlato a profitovat tak z růstu cen těchto akcií. Trochu nestandartní metoda, která se však může celkem vyplatit, neboť zhodnocení může být mnohonásobně vyšší než u zlata samotného.

Závěr

Osobně mi zlato v portfoliu smysl dává a nikomu bych ho tedy neupíral. Nejsem však konzervativní typ, a proto ho v této chvíli nemám v žádné formě. Pokud však o něm přemýšlíte, doporučuji knihu ,,Fake“ od Roberta T. Kiyosakiho, která hojně vyzdvihuje tento kov, na můj vkus ale trochu přehnaně a za málo pravděpodobných podmínek. Jestli se vrátíme do doby, kdy se bude platit zlatem a veškeré naše Fiat peníze ztratí hodnotu a nebudou se již používat, nevím. Křišťálovou kouli nevlastním. Osobně bych si však vsadil na to, že k tomu nedojde a víra v tyto bankovky přetrvá nadále v jejich digitální formě CBDC. I proto se spíše uchyluji k bitcoinu, jako k budoucímu platidlu na bázi svobodné vůle občanů. Teď každopádně víme, že teprve čas nám ukáže správné odpovědi, ale pořízením zlata určitě neuděláte nikdy krok vedle.

Tak co? Dáváte přednost fyzickému zlatu nebo jeho dalším ekvivalentům držení? Napište mi, co pro vás má větší smysl, a jestli znáte ještě jiné zajímavosti o tomto kovu.

Tento článek není investičním doporučením, ale pouze autorův skromný názor. Slouží k informativním nebo inspirativním účelům, popřípadě k pobavení jezevců.

5 1 vote
Hodnocení článku

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments